|
|
Haptický model
SVOBODA, Jaroslav
Bakalářská práce je zpracována v teoreticko-praktické formě. Teoretická část se zabývá pochopením a funkčností gotických obrazů v souvislosti se středověkou mentalitou. Dále nastiňuje provázanost uměleckých proudů v Evropě a v Čechách. Jsou zmíněny nejdůležitější historické pohnutky a nejdůležitější dochované nástěnné a deskové malby v Českých zemích. Práce se také zabývá samostatným námětem madon a jejich významem pro středověkou společnost. V navazující části teoretické práce je analyzován deskový obraz Vyšebrodské madony v souvislosti s jeho umístěním v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě. S ohledem na praktickou část je zmíněna problematika vnímání uměleckých děl lidmi se zrakovým postižením a jejich vhodných kompenzačních pomůcek včetně haptických modelů primárně určených nevidomým a slabozrakým. Cílem praktické práce je přenesení deskové malby zobrazující Vyšebrodskou madonu do reliéfu tak, aby splňoval požadavky kompenzační pomůcky.
|
|
|
Panna Maria v díle Lva XIII.
Klekerová, Vlasta ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
"Panna Maria v díle Lva XIII." (bakalářská práce) Papež Lev XIII. se zapsal do dějin nejen svým aktivním přístupem k oblasti dělnické otázky a k vývoji politického uspořádání moderního světa, ale mimo jiné i jako "růžencový" papež, autor encyklik zaměřených na modlitbu růžence. Papež Lev XIII. pohlíží na postavu Panny Marie se zvláštním zřetelem na její působení v dějinách. V první kapitole této práce budeme pozorovat život Gioacchina Pecciho, zvoleného roku 1887 papežem, který přijal jméno "Lev XIII". Nastíníme běh národních a světových dějin jeho doby. Druhá kapitola předkládá obsah jeho růžencových encyklik a dopisů, v nichž vystupuje Panna Maria. Shrneme v nich používané mariánské tituly. Třetí kapitola seznamuje čtenáře s dokumentem Mezinárodní papežské mariánské akademie Matka Páně. Památka - Přítomnost - Naděje. Na základě tohoto dokumentu z jubilejního roku 2000 jsou příslušná mariologická díla Lva XIII. reflektována, přičemž bereme v potaz nároky současného teologického bádání v oblasti mariologie a mariánské úcty.
|
|
|
Postavení lásky ve spiritualitě Františka Saleského
Svobodová, Jana ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Středem spirituality Františka Saleského je láska. Ve své práci se zabývám nejprve formačními vlivy, které jej utvářely. Z toho vycházím v pojednání o Františkově teologickém optimismu, jeho kořenech i dopadu na pojetí Boha. Ten je pro něj podstatně Bohem v Trojici, jež sdílí lásku nejvyšší formou skrze vtělení Ježíše Krista i s člověkem. S tímto přesvědčením souvisí i Františkovo pojetí lásky, která má u lidské osoby sídlo v srdci. Na samém vrcholu srdce je vůle, která je povolána, aby se rozhodovala na základě lásky, která ji motivuje. Při cestě růstu lásky je nejvyšším cílem svatá lhostejnost (indiference), která umožní Bohu působit na lidské srdce podle svých záměrů. S láskou k Bohu podstatně souvisí pro našeho autora i láska k člověku, který je Božím obrazem. Při svém vedení duší k lásce doporučuje František především vlídnost a jako hlavní prostředky modlitbu a svátosti. Srdce, které se stalo zcela prostupným pro lásku, je milováno a miluje, můžeme nejlépe kontemplovat na Panně Marii.
|
|
|
Misijní rozměr cesty Panny Marie za Alžbětou (Lk 1,36-45)
Anderlová, Iveta Isabela ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Misijní rozměr cesty Panny Marie za Alžbětou (Lk 1,36-45). Práce nahlíží na perikopu navštívení Alžběty v Lukášově evangeliu jako předzvěst misijní Ježíšovy cesty po zemi do Božího království. Nejprve se zabývá exegetickou problematikou jednotlivých veršů, které nahlíží u několika exegetů v jejich komentářích a ve výkladových poznámkách v různých překladech Písma svatého. Dále se snaží práce vystihnout téma cesty v Lukášově evangeliu i misijní pohled, jak na cestu Panny Marie za svou příbuznou Alžbětou, tak i na životní cestu každého člověka, která vede do Božího království, o kterém Ježíš Kristus na své cestě do Jeruzaléma u evangelisty Lukáše káže. Práce se snaží vystihnout potřebné vlastnosti misionářů, které se dají rozpoznat v perikopě právě u Panny Marie na cestě za Alžbětou. V práci není opomíjena ani samotná Alžběta jako osoba, ke které byla vyslána Panna Maria jako misionářka. Sama Alžběta ukazuje úkol a poslání samotného misionáře, který má nejen druhým přinést Krista a ukázat na Něj, ale má za úkol umožnit tomu, ke kterému je poslán, vyznat svou víru a projevit svou zbožnost. Klíčová slova Panna Maria, Alžběta, misie, cesta, Ježíš Kristus, navštívení, misionář, poslání
|
|
|
Zpracování gotické nástěnné malby jako kompenzační haptické pomůcky pro zrakově postižené
BOUŠKOVÁ, Veronika
Teoreticko-praktická práce se zabývá detailem české nástěnné malby s motivem Panny Marie z období vrcholného středověku. Teoretická část seznamuje s mariánskou tematikou. Popisuje její ikonografii, význam ve výtvarném umění a blíže se specifikuje na rozdělení vyobrazení podle devocionálních námětů. V další části se zaměřuje na popis a rozbor motivu Panny Marie ochranitelky, který je vyobrazen na nástěnné malbě v ambitu klášterního kostela Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. V praktické časti je stěžejní tvorba reliéfu jako haptické pomůcky pro zrakově postižené. Vytvořené reliéfy jsou polychromovanou rekonstrukcí nástěnné malby výše zmíněného motivu. Práce je doplněna ostatními materiály, postupem realizace, skicami a fotodokumentací.
|
|
|
Nebeský klid. Role světecké intervence ve staročeské rytířské epice
Jaluška, Matouš
Studie se inspiruje dvěma současnými obraty v humanitních vědách, obratem k prostoru a obratem k náboženství, a zkoumá roli prostoru a jeho zabezpečení ve dvou staročeských rytířských romá-nech adaptovaných ze středohornoněmeckých originálů. Prvním z nich je Tristram, zahájený výpo-vědí o nebezpečí, které od cornwallského krále Marka hrozí králi, do jehož panství náleží mimo jiné rovněž „slovanská země“. Právě během této války se seznámí rodiče titulního hrdiny a tento je po-čat, jeho život sám o sobě je tedy produktem agrese vůči domovu čtenářů románu. Tragický konec příběhu o lásce Tristrama a Izaldy pak ztrácí část své pochmurnosti, neboť se ukazuje, že s Tristra-movou smrtí končí ohrožení pro domov. Konec vlády krále Marka a trvalost míru je totiž zajištěna vybudováním kláštera zasvěceného Panně Marii, kde jsou oba milenci pohřbeni a král Marek skládá sliby mnicha, odkázav dříve všechny své země mírumilovnému Kurvenalovi. Titulní hrdina druhého románu, Vévody Arnošta, začíná jako úspěšný mladý šlechtic pod ochranou císaře, který se oženil s Arnoštovou ovdovělou matkou. Žárlivost jej však dožene k vraždě a k pokání za ni. To má podobu dobrodružné cesty do Svaté země, kde se nakonec Arnoštovi spolu s družinou lidských monster podaří porazit babylonského krále ohrožujícího místní křesťanské krále. Příběh je vsunut mezi dva divotvorné hroby mocných žen, zesnulé císařovny Diany a svaté Ryngaty střežící Arnoštův hrob, na rozdíl od Tristrama tu však světecká moc neslouží jako prostředek k uzemnění nevhodných či ne-bezpečných sil, ale jako připomínka neustále přítomné moci Boží, k níž se lze vztáhnout v modlitbě a titulní hrdina se během svých cest projevuje především jako velmi výkonný modlitebník. Změny v českých textech ve srovnání s jejich německými předlohami vedou k vyššímu stupni náboženského angažmá, práce s tímto jejich rysem nám pak může lépe objasnit jejich roli v období „podzimu stře-dověku“ a vzedmuté religiozity 15. století.
|
|
|
Výjev Zesnutí Bohorodičky - Smrt Panny Marie ve východním a v západním umění od počátku až do 14. století
Růzhová, Barbora ; Jančárková, Julie (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se bude zabývat ikonografií námětu Smrti Panny Marie neboli Zesnutí Bohorodičky v období od 9. do 14. století ve východním a v západním umění. Západním uměním míníme uspořádání Evropy od 9. století a východním země tzv. Byzantské ekumeny. První část této práce se zabývá apokryfními spisy o Smrti Panny Marie, jež byly důležitým ikonografickým zdrojem jak na západě, tak na východě. Také se zde řeší základní ikonografie, tak jak ji najdeme v ikonografických slovnících. Druhá část práce se věnuje nejstarším zobrazením námětu. Ve východním umění se s tímto námětem prvně setkáváme na fragmentárně dochované malbě v Ateni z let 975-980 nebo na fresce ve skalním kostele v Toqali-Kilissé v Kappadokii, která vznikla v 9. nebo v 1. polovině 10. století. V západním umění mezi nejstarší zobrazení námětu patří miniatura v Aethelwoldově Benediktional z let 975-980. Dále se zde práce zabývá dalšími zobrazeními námětu do 14. stol, které mezi sebou ikonograficky porovnává a zjišťuje, jak se vyvíjely. Závěr práce hodnotí, jak se východní a západní umění navzájem ovlivňovalo a především, kdo se kým inspiroval.
|
|
|
Panna Maria v díle Lva XIII.
Klekerová, Vlasta ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
"Panna Maria v díle Lva XIII." (bakalářská práce) Papež Lev XIII. se zapsal do dějin nejen svým aktivním přístupem k oblasti dělnické otázky a k vývoji politického uspořádání moderního světa, ale mimo jiné i jako "růžencový" papež, autor encyklik zaměřených na modlitbu růžence. Papež Lev XIII. pohlíží na postavu Panny Marie se zvláštním zřetelem na její působení v dějinách. V první kapitole této práce budeme pozorovat život Gioacchina Pecciho, zvoleného roku 1887 papežem, který přijal jméno "Lev XIII". Nastíníme běh národních a světových dějin jeho doby. Druhá kapitola předkládá obsah jeho růžencových encyklik a dopisů, v nichž vystupuje Panna Maria. Shrneme v nich používané mariánské tituly. Třetí kapitola seznamuje čtenáře s dokumentem Mezinárodní papežské mariánské akademie Matka Páně. Památka - Přítomnost - Naděje. Na základě tohoto dokumentu z jubilejního roku 2000 jsou příslušná mariologická díla Lva XIII. reflektována, přičemž bereme v potaz nároky současného teologického bádání v oblasti mariologie a mariánské úcty.
|
|
|
Božské i lidské aneb devoční zobrazení ve 14. století s důrazem na vývoj Piety
Cimler, Čestmír ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vznikem nových typů výtvarných děl, jejichž úkolem bylo vzbudit v divákovi silnější emocionální zážitek, který ho měl dovést k niternějšímu prožitku nad utrpením Ježíše Krista a Panny Marie. Tyto tzv. devoční zobrazení začly vznikat na přelomu 13. a 14. století v prostředí mendikantských klášterů a řadíme mezi ně typy mystického Ukřižování, Piety nebo těhotné Panny Marie. V této práci je kladen důraz na ikonografický typ Piety. Pieta jakožto truchlící Panna Marie, která drží v náručí mrtvého Ježíše Krista bezprostředně po sejmutí z kříže je aktuálním námětem po celá staletí, neboť vyjadřuje bolest matky nad ztrátou svého jediného syna. Patří tak k nejpůsobivějším motivům výtvarného umění, který lze parafrázovat na strasti obyčejného lidského života. Ve 14. století se námět Piety postupně rozčlenil do tří základních ikonografických typů (vertikální, horizontální a diagonální), nicméně jeho vznik není dodnes vyjasněn. Mimo prací Wilhema Pindera a Lecha Kalinowského nebylo toto téma dosud podrobněji zpracováno. Základním úkolem této práce je vysvětlení terminologie devočního zobrazení i jeho vznik pomocí shrnutí a kritického zhodnocení dosavadní odborné literatury k tomuto tématu. Hlavní náplň práce představuje stručné objasnění vývoje ikonografického typu Piety na třech...
|
|
|
Poutní legendy v barokních Čechách
Andršová, Tereza ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
V této práci se zabývám kultem Panny Marie v Čechách v pobělohorské době, kdy došlo k výraznému rozvoji mariánské úcty a poutních míst. Kolem poloviny 17. století dochází v českých zemích kvůli bitvě na Bílé hoře a následnému upevnění habsburské moci k podstatným změnám ve společenském uspořádání. Tato práce se primárně věnuje legendám o vzniku poutních míst a knihám zázraků. Při interpretaci legend vycházím hlavně z teorie Victora Turnera, můj pohled na celou problematiku je také ovlivněn knihou Mary Douglas Čistota a nebezpečí. Na příkladu dvou nejvýznamnějších českých míst, Svaté Hory u Příbrami a Staré Boleslavi, se snažím ukázat, jakým způsobem mariánské poutě reagují na společensko-politické změny. Legendy vázající se k poutním místům dokázaly propojovat různá období českých dějin a tím legitimizovat pobělohorskou rekatolizaci stejně jako habsburskou vládu. Dále dokázaly překlenovat sociální rozdíly a uvolňovat společenské napětí, protože v sobě spojují lidi ze všech vrstev společnosti a formulují stav zrušení společenské hierarchie.
|
host ::
RSS.